78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny

ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 08:52:41
> ----------------------------------------
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.
>
> Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom
> místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli
> přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi
> osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý
> rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka
> vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu
> množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při
> práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.
>
> Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte
> kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové
> izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku
> potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek
> obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.
>
> Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak
> malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné
> vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře
> že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a
> choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi
> omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s
> opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na
> trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře
> vyzimovat.
>
> Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a
> omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny

(e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež
........


Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový slídivost moc nepodněcuje.

Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji. Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.

Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana úlové vůně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny

> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Vůně se line v podstatě při každé činnosti ve včelách, vyhnout se tomu nedá.
Dá se to jen trochu omezit vhodnou manipulací. Rozpoutání loupeže při práci
na stanovišti se občas taky nevyhne, občas se objeví nečekaně. Podstatné je
ale potom mít včely tak, aby po uzavření úlu a uklizení všeho loupež
utichla, to znamená včelstva se ubránila. U silných včelstev potom klidně
mohou být česna ve dnu otevřená naplno, očka taky, ve dnu síto. Slabá
včelstva nebo oddělky musí mít zůžené česno a dno pevné, bez síta. Pokud to
tak je, hromadná loupež do půl hodiny po ukončení prací zmizí, zůstanou jen
jednotlivé poletující pátračky, které se snaží ojediněle neúspěšně
proniknout kolem strážkyň dovnitř cizích úlů.

> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.

Hm, dnešní systémy nástavkových úlů s velkou plochou síta ve dnu a s rovnými
dosedacími plochami nástavků, které nemusí být ideálně rovné a těsnit a
taky současná technologie s trvale otevřenými očky v nástavcích jde
jednoznačně proti této zásadě......

Radim Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny

Ovšem v tuto ranní dobu v období slídění bývají včely ztuhlé a dá se tak zvládnout i poměrně velká včelnice .
Horší je to když včelař po zaměstnání chce něco dělat ve včelách Již ve třetím včelstvu které rozdělá ve 3 hodiny odpoledne začne loupež
Proto jsem uvedl tu dobu. je to nejbezpečnější období. Na již propuknutou loupež se mě osvědčily mokré plachty. odpařujísí se voda přehluší vůni úlu a změní vzhled. Domácí včely však cestu najdou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 13:09:23
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 30. 4. 2009
> Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
> ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak
> následuje na 100% loupež
> ........
>
>
> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.
>
> Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky
> vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně
> je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na
> ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit
> větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde
> cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na
> vůně.
>
> Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový
> slídivost moc nepodněcuje.
>
> Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u
> zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji.
> Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta
> létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na
> stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává
> se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.
>
> Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem
> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 5. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny

ři loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem.

Gusti, zdravím ťa. Na úvod si zobieriem Tvoju poslednú vetu odstavca

Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Dobre si vystihol, ale ak je gazdiná alebo gazda doma, ani vôňa nepomôže zlodejovi sa dostať do kuchyne.

Je pravda,že vôňové receptory sú u včele vynikajúco vyvinuté, ale ani tá jej nepomôže, keď je matku v úli a včelstvo má zabehaný režim ochrany letáča a prípadnú cudziu odvážlivku strážkyne z letáča vypoklonkujú.
Nie tak dávno som písal na tejto stránke, o mojom spôsobe podávania zásob včelstvu. Ešte sa mi nestalo, aby cudzie včely útočili na domáce včelstvo, za účelom neoprávneného získanie pôžitku- zásob. Pri spôsobe, ktorý praktizujem roky by Vám mnohých dupkom vstávali vlasy na hlave, krmivo podávam v hociktorú dennú dobu a k tomu i teplý roztok, pomocou vonkajších kŕmidiel a je isté, že sa jeho vôňa šíri i pred letáč. Roztok v množstve až 4-5 litrov cez noc neodoberú a ostáva i i do druhého dňa.To len na malú ilustráciu toho, o čom chcem písať.

To je dôkazom toho, že ani vôňa potravy, diela a pod. nedokáže vyprovokovať cudzie včely k rabovke. Príčina sliedenia včiel je prirodzená a neznášam vetu: susedove včely hladajú a pod., pretože u včely znášanie potravy je úplne prirodzený pud a preto nepohrdne každým žiadnym ponúknutým zdrojom sladkej potravy a tým skôr, až je táto potrava dosiahnuteľná v postihnutom včelstve.

Áno postihnutom včelstve, pretože často včelstvu, odložencu a oplodňovacej jednotke chýba to základné, MATKA, čím je narušená organizácia úľového života. Aj včelstvo dočasne vie udržať úľový poriadok, keď sa včelstvo stabilizuje npr. vlastným NCH novej M, má plod, osadenstvo sa skladá z mladušiek, ale hlavne starších včiel strážkyň letáča. Rabovka najskôr prepukne npr. v novom odloženci, ktorý včelár vytvorí s M bunkou, neoplodnenou M, len s mladými včelami (na včelnici sa vždy zalietané včely do pôvodného úľa veľmi rýchlo a vtedy im netrpezlivý včelár ponúkne roztok. Nuž čo majú sliedičky robiť iné, ako rabovať, keď im včelár svojou neopatrnosťou doslova ponúkne potravu.

Chcem sa len krátko zmieniť o mojich skúsenosti z pozorovania rabovaných včelstiev. Zdravé včelstvo s matkou vyžaruje zo svojho prostredia do vonkajšieho zvláštne fluidum stability včelstva, ako by upozorňovalo, u nás je všetko v poriadku a cudzie včely to rešpektujú.
Naopak, toto všetko chýba včelstvu, ktoré je v dezolátnom stave a to prirodzené fluidom úľového organizovaného prostredia chýba, doslova upozorňuje cudzie včely, poďte, berte si. A ony to aj robia.
Spomeniem ešte jednu svoju skúsenosť z chovu matiek a vyžarovania toho zvláštneho fluida (všeobecné poemnovania javu). Kto chová M, musí z oplod. jednotiek oplodnené M odoberať. Včelstvo aj keď menšie malo M, ktorá plodovala, malo vybudovanú svoju konštantnú štruktúru a zrazu odobratím ich M utrpelo silný stresový šok.Všetci Ste toto už zažili, zmätok sa doslava šíril pre včelstvo a trvá toľko dní, pokiaľ nezačne robiť NCH alebo mu pridáte MB, či neoplodnenú M, stres vo včelstve pominie a život beží ďalej.
Neraz sa mi stalo, že do takéhoto včelstva vletí neoplodnená či oplodnená M a život ide ďalej. To sa mi stalo viackrát, že odletená M si podľa stresového faktoru našla takéto včelstvo a len som čudoval, ako sa to stalo.Jeden prípad je nevyvrátiteľný keď po označení M mi táto odletela a o tri dni som ju našiel práve v takomto včelstve.

Toto len na potvrdenie predchádzajúcich vývodov s rabovaní včelstiev. Ja to vidím takto, ale môže to byť aj inak.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu